hlavička
Spolek
pohraniční
historie

Realizovány tyto objekty:


Objekty LO vz.36

Vzor 36
Lehké opevnění starého typu. Stavební varianty (typy) lehkého objektu vz.36 byly označeny písmeny A, B, C, D, E a F. Realizovány byly však pouze typy A, B, C.  Tyto objekty jsou budovány ve shlucích bez vzájemného krytí palbami a jsou tvořeny jednou střeleckou místností se dvěma (typ A, B), nebo třemi střílnami (typ C) vytvarovanými v betonu. Typ E byl vystavěn jen ve dvou exemplářích. Poměrně značné rozdíly jsou mezi pevnůstkami budovanými v Čechách a na jižní Moravě. Zemská vojenská velitelství, která řídila výstavbu a zadávala externím prověřeným stavebním firmám, v roce 1936 až do jara 1937. Postaveno bylo celkem 864 kusů těchto objektů.

Typ A / B
V principu se jednalo o objekty s jednou místností určené pro vedení čelních popř. kosých paleb. Střílny byly tvarovány rovnou z betonu a byly uzavíratelné 30 mm pancéřovými deskami s pozorovacími průzory. Vchod do objektu se nacházel v týlové stěně. V působnosti ZVV v Brně nedošlo k zastavení výstavby se zavedením nového typu LO vz.37, ale došlo k dokončení všech zadaných objektů. Objekty stavěné v rámci III. sboru Jižní Morava se vyznačovaly jiným tvarem bočních stěn, stropu, jinou úpravou vchodu atd. Lišily se i úhlem, který svíraly střílny - ten byl dán konkrétním palebným úkolem objektu. A konečně - lišily se i tloušťkou stěn. Přístup do střelecké místnosti se často řešil i šachtou s žebříkem. 

Uvnitř, stejně tak i ve střílnách byla ponechána výdřeva. Ta sloužila jako tepelná izolace a chránila osádku od případných úlomků betonu v případě, kdy byl objekt zasažen dělostřeleckým granátem. U objektů na jihu Moravy, je z boku vyveden otvor, který sloužil k ventilaci. Ve stropě byl pak otvor pro pozorovací periskop. Kolem objektu se ještě stavělo oplocení, které mělo zamezit v době míru přístupu civilnímu obyvatelstvu k pevnůstce a v době boje chránit pevnůstku proti pěchotě.

Zbraně a vybavení LO vz.36
- LK vz.26
- TK vz.07/24 Schwarzlose


Použité zbraně stály na střeleckých stolcích.
Veškerou výstroj i výzbroj si vojáci nosili do objektu sami.

V katastru Vratěnín jsou tyto objekty LO:

A - 3ks, B - 1ks

Přehled všech objektů vz.36

LO vz. 36 A:
čelní + strop: 50 cm, boční: 40 cm, týlová: 20 cm

LO vz. 36 B:
čelní: 60 cm, strop: 50 cm, boční: 50 cm, týlová: 30 cm

TABULKA
Zde…

OBRÁZKY
Zde…

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Objekty LO vz.37

Vzor 37

lehké opevnění nového typu. Lidové označení „řopík“ vznikl od jara roku 1937, podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu řídilo a zadávalo externím prověřeným stavebním firmám. Z plánovaných 15 463 objektů lehkého opevnění se podařilo stavebně dokončit necelých 10 000, celkové započato bylo cca 13000 objektů. Ve všech objektech v interiéru se nechávalo bednění po betonáži, které sloužilo jako zvuková a tepelná izolace, ale hlavně zabraňovalo odlétávání úlomků betonu při zásahu pevnůstky např dělem.
Typ A
Tento typ byl určen pro boční palby dvou kulometů ve střílnách, krytých z pohledu nepřítele charakteristickými uchy. Jedná se o nejrozšířenější typ a o základní prvek obranné linie lehkého opevnění. Bylo budováno šest modifikací, lišících se úhlem rozevření os střílen a dle tohoto úhlu označovaných A-120, 140, 160, 180, 200 a 220 (číslo za pomlčkou vždy udává úhel os střílen ve stupních. Podrobnosti o tomto typu a jednotlivých částech vybavení naleznete zde.

V katastru Vratěnín jsou tyto objekty LO:

Realizované modifikace: A-120 6ks, A-140 12ks, A-160 5ks, A-180 5ks, A-200 1ks.
Realizované varianty: normální 15ks, odolnost proti 105mm střelám
Zesílené 8ks, odolnosti proti 155mm střelám nejtěžšího dělostřelectva
Částečně zesílené 11ks - byla zesílena část třeba jen strop a jedna strana sílen.

Typ D
Jedná se o jednostranný objekt se střílnou pro boční palbu. Zjednodušeně řečeno jde o polovinu objektu typu A. Podle orientace rozlišujeme typ D1 (střílna vpravo) a typ D2 (vlevo). Objekty tohoto typu byly využívány při posílení paleb v jednom směru, na koncích linie anebo jako náhrada za objekt typu A v nevhodném terénu (prudký svah nebo k linii příčný násep). Podrobnosti o tomto typu a jeho jednotlivých částech vybavení naleznete zde. Realizované modifikace: D1 – 1ks

Osádka, výbava a zbraně 1938

osádka:

Typ A
Osádku bunkru tvořilo 7 vojáku 
U každého kulometu byli 2 muži jeden střílel, druhý nabíjel a to dvakrát (4 muži), pro ostatní zbylo: pozoroval okolí periskopem , obsluha ventilátoru a  zajištění zadního vchodu.
Typ C
Osádku bunkru tvořili 4 vojáci 
U zbraně byli 3 muži. Jeden střílel, druhý nabíjel a třetí pozoroval okolí periskopem, čtvrtý muž obsluhoval ventilátor.

vybavení: 
Lafetace na kulomety použitého typu + uzávěr střílen, náš objekt typ brněnská 
Zrcátkový periskop pro pozorování předpolí a signalizaci sousedním objektům. 
Ruční přetlakový ventilátor
Lapač výstřelových zplodin kulometů 

Venkovní mřížové dveře a pancéřové silnostěnné vchodové dveře
Střílna na obranu vchodu z týlu – mříž
Granátový skluz na obranu týlové strany a kamenné dopadiště pro granát 
Ženijní nářadí – pila břichatka, sekera, krumpáč, lopata, kosa ...

Osvětlení - petrolejka a svíčky
Pitnou vodu a jídlo na 2 dny

zbraně 

- LK vz.26 s náhradní hlavní
- TK vz.07/24 Schwarzlose
  později nahrazen TK vz.37 s náhradní hlavní (v našem objektu)
- osobní zbraně osádky - puška vz.24 s bodákem vz.24
- velitel objektu pistole vz.22 a 24 
- raketová (signální) pistole vz.30

reaktivace po roce 1948

Objekty byly stavebně opraveny, konkrétně u našeho objektu byly za války vytrženy střílny na válečné železo. Následně byly znovu dodány a osazeny. Tentokrát jejich vnitřní hrana nelícovala s chybějícím ostěním, ale se zdí. Vnitřní interiér byl ve většině po válce bez dřevěného ostění, povrch zdí byl opatřen betonovou maltou a vybílen vápnem. Byly upraveny původní horní lapače zplodin, byla zde mezera po chybějícím ostění. Zbraně byly požity stejné jako v období před válkou.

 přezbrojení po roce  1962

- LK vz. vz.59 s lafetou UL-1 a bednou příslušenství pro lafetu
- střelecká lavice byla nahrazena nově plechovým lapačem vystřelených nábojnic
- osobní zbraně osádky: samopal vz. 58 nebo 61

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Informace o výstavbě

Získání pozemku pro stavbu
Pro stavbu objektu LO potřebovala armáda vlastnit pozemky, ty byly na základě požadavku ŘOP odkupovány od jednotlivých vlastníků. Majiteli pozemku byla nabídnuta cena za odkup a když majitel souhlasil tak byl proveden prodej a následně proveden zápis do katastrálních knih. Tento zápis byl proveden jako prvozápis, nikoliv jako koupě, dědictví, dar. Z důvodu rozdílného typu a barevného zpracování v katastrální knize. Novým uvedeným vlastníkem byl Československý stát a už pak nikdo nevěděl, kdo ho používá, jeli to pošta, armáda, železnice,… Když vlastník pozemku nesouhlasil s odkoupením, tak byl pozemek následně vyvlastněn, mohl se soudně odvolat, ale nemělo to zvratný účinek. Oba tyto procesy převodů pozemků trvaly velmi rychle, cca do 10 dní. Jednalo se v období před válkou a v té době platily jiné právní předpisy. Ale i tak to byl úctyhodný výkon, v té době fungovala pouze pošta, telefon a telegraf a veškeré úkony se prováděly ručně.

Výběrové řízení na dodavatele
Výběr stavební firmy pro zhotovení jednotlivých úseků LO probíhal neveřejnou soutěží. Byly osloveny 3 až 4 prověřené (vojenskou kontrarozvědkou) stavební firmy. Výběrové řízení probíhalo dost rychle, například v pondělí byla oslovena stavení firma, zda má zájem, v úterý řekla zda ano nebo ne, když ano dostala zadávací dokumentaci, ve středu nebo ve čtvrtek se jelo na dané místo provedení staveb, následně další týden v pondělí nebo v úterý už odevzdávala nabídku a druhý den již po podání nabídek byly firmy vyrozuměny jak dopadly a následně s výhercem byla podepsána smlouva.

Realizace
Samotná realizace probíhala například takto (platí pro náš vlastní objekt LO III/1177/A-120): stavební firma podepisuje zakázku 14.4.1937 a na přelomu května a června probíhá již betonáž tohoto prvního objektu v rámci tohoto stavebního úseku, což je cca 45 dní po podpisu smlouvy. Moc hezké, když si uvědomíme co všechno museli udělat do tohoto okamžiku!
Doba výstavby jednoho objektu dle dobových podkladů byla 62 – 65 dní. Od předání staveniště stavební firmě, po předání hotového objektu včetně venkovních nátěrů a terénních úprav. Umístění a orientaci v terénu určovala sada kolíků. Toto vytyčení prováděli vojenští ženisté a topografové. Jako první musela stavební firma okolo celého staveniště vybudovat neprůhlednou deskovou ohradu výšky cca 2,5 až 3m. Připravili zpevněné a oddělené plochy pro písek, štěrk - kamenivo dvou frakci, pro cement vybudovali zastřešený přístřešek. Písek a štěrk – kamenivo si stavební firma zajišťovala z vlastních dodávek, speciální cement pro betonáž dodávala vojenská správa – ten byl dodán na nejbližší železniční stanici a odsud si ho stavební firma sama odvážela na jednotlivá staveniště LO. Jako další krok provedla vykopání a zabetonování základové desky pro daný objekt LO. Následně bylo provedeno bednění vnitřku objektu včetně všech kovových dílů: střílny, granátový shoz, odvod spalin, kotvení pro lapače spalin, periskopové roury, závěsy pro lafety,… Veškeré kovové díly včetně armovacích želez dodávala vojenská správa po své linii. Armovací železa byla dodávána v patřičných počtech a délkách, naohýbaná a označena pro jejich umístění. Byla použita hlazená kulatina 20 a 10mm. Následně bylo provedeno armování želez, z venkovní a vnitřní strany stěn, byla křížově kulatina 20mm s oky cca 100x100mm. Ve vnitřním prostoru mezi touto silnou sítí se používalo další armovací železo 10mm. Ve stropě byla použita kulatina 10mm s roztečí cca 30mm. Křížové spoje byly svázány rádlovacím drátem. Následně provedli venkovní bednění až po úroveň vršku stropu. Z venkovní strany se do bednění umístily mřížky do ventilačních otvorů a na týlové vrchní straně nejprve tzv. prasečí ocásky nebo ocelová oka pro ostnatý drát a maskování. Následně byla provedena kontinuální betonáž celého objektu, která trvala 36 až 72 hodin podle daného typu objektu (normální – zesílený), terénních a klimatických podmínek. Pro výrobu vlhčené betonové směsi se používala míchačka cca 400 – 500l, ta byla na elektrický nebo spalovací motor. Při betonáži byla použita jedna míchačka, drahá byla vždy jako záložní pro případ poruchy, aby nedošlo k prodlevě v kontinuální betonáži. Pěchování betonové směsi bylo prováděno ručně, po vrstvách maximální síly 15cm. Použité dusadlo při betonáži: plocha dusadla 12x12 cm, hmotnost 10 – 15 kg a dusání z výšky min. 15 cm, takto to bylo předepsáno. Po zatvrdnutí bylo odstraněno venkovní bednění, které se v mnoha případech používalo opakovaně. Také se odstranily vnitřní vzpěry, vnitřní bednění se nechávalo na místě. Sloužilo jako tepelná izolace a chránila osádku od případných úlomků betonu v případě, kdy byl objekt zasažen dělostřeleckým granátem. Síla použitých prken byla cca 30-35mm. Následně byla vystavěná kamenná rovnanina na čelní stěny směrem k nepříteli, u normální odolnosti síla rovnaniny byla 80cm a u zesíleného objektu 100cm, výška byla do úrovně vnitřního stropu. Následně byl proveden zához objektu z týlové strany dle projektu, strana k nepříteli byla kryta šikmým záhozem zeminou, včetně stropu. Boční stěny pod terénem, které byly v přímém kontaktu se zeminou, byly opatřeny asfaltovým nátěrem, venkovní strop pod zeminou byl také opatřen asfaltovým nátěrem a asfaltovým lepenkovým pásem.

Kontrola kvality a cena
V průběhu celé stavby byl na staveništích v daném stavebním úseku přítomen přidělený vojenský stavební dozor. Ten průběžně kontroloval jednotlivé kroky stavby a bez jeho odsouhlasení a zápisu do stavebního deníku nebylo možno pokračovat v dalším kroku. Během betonáže byly odebrány tři vzorky betonu (kostka 20x20x20cm) stavebním dozorem, pro stanovení kvality použité betonové směsi, tento odběr byl zapsán do stavebního deníku a označen a očíslován. Po 28 dnech byla provedena zkouška pevnosti a v případě dosažení nižší než požadované hodnoty byla proplácená částka přiměřeně ponížena. Platby probíhaly postupně za každý dokončený objekt. Průměrná cena za stavbu jednoho objektu byla cca 50.000 Kč. Pro porovnání cena osobního automobilu byla cca 14.000,- Kč a obyčejný dělník od lopaty při vlastní stavbě tohoto objektu měl 2,30 Kč/hod. Celková cena objektu byla pro armádu cca 72.000,- Kč bez zbraní a střeliva.

Závěr
Při projektování tohoto typu LO se vycházelo z objektů těžkého opevnění (pevnostní sruby), jednalo se jen o zmenšeninu těchto objektů. Jejich původním domovem byla Francie – Magionotova linie. Projekční práce sahají již do roku 1935, kdy byla provedena návštěva zástupců Československé armády ve Francii a to dvakrát. Posléze byla i vyžádána a realizována pomoc od Francouzů při projekčních pracích u nás. Životnost objektů LO se v té době plánovala na 10 let s ohledem na další vývoj zbrojního průmyslu. Celá délka linie LO po obvodu tehdejších hranic Československa měla měřit 1560km, pro porovnání náš vzor Magionetova linie v té době měřila 330km. Kvalitu provedené práce si vyzkoušela při okupaci československého pohraničí německá armáda. Když se neúspěšně snažila tyto objekty zničit dělostřeleckou palbou do míst, na které by v případě války vůbec nestřílela (týlová strana objektu).
Nepoškozené dochované objekty vykazují dnes po 80 letech od betonáže výborný stavebně-technický stav. Tímto vzdávám velký hold našim tehdejším projektantům, stavitelům, stavebním dělníkům všech profesí nad tímto úžasným dílem. V jakém čase realizace (za cca 2,5 roku) a v jakých podmínkách terénních a klimatických dokázali tuto obrovské dílo realizovat.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Využití LO od roku 1948

V období II. světové války došlo k vytržení střílen, demontáži mříží a pancéřových dveří u x.objektu pro použití ve válečné výrobě.
Od roku 1948 probíhá i výstavba ochrany hranice. V roce 1955 dochází na základě dohody vítězných mocností ke vzniku Rakouské republiky. Rakousko je neutrálním státem, ale z pohledu SSSR pod vlivem západních spojenců, proto z preventivních obranných strategických důvodů státy Varšavské smlouvy hlídají vojensky rakouskou hranici. Tak je na další léta používána linie LO z let 1936-38, pro případný boj se „západním nepřítelem“, v duchu „železné opony“. Následně proběhne reaktivace první linie ŘOPíku podle vzoru hranice se Západním Německem. Reaktivace znamenala obnovu do předválečného stavu. V objektu jsou znovu osazeny střílny, které byly v období II. svět. války vytržené. Tam, kde nejsou k dispozici jsou dodány nové mřížové a pancéřové dveře. Valná většina objektů již nemá vnitřní výdřevu a ta je nahrazena betonovou omítkou na stěnách, strop zůstává bez omítky. Posléze je celý vnitřní prostor opatřen vápenným nátěrem. Jsou upraveny i lapače splodin, mezi stropem a lapačem byla dřív deska a teď by tam byla mezera. Nejprve byly použity stejné zbraně a lafety jako před válkou, až od roku 1961 dochází k přezbrojení na LK UK 59L, lafetu UL1 a plechový lapač vystřelených nábojnic.
Tyto zbraňové systémy zůstaly až do konce období, kdy je používala armáda.
Následně v době studené války (jaderná hrozba), jsou upravené některé objekty proti tlakové vlně při jaderném výbuchu. Je proveden částečný ohoz zeminou z týlové strany a střílny jsou z venkovní strany dodatečně vybaveny dřevěným oplechovaným poklopem na dvou pantech pod střílnou, poklop je ovládán z vnitřní strany lankem.
V roce 1948 je zřízena rota PS na zámku v Uherčicích a od 1.6.1964 je 1. rota Vratěnín 1. praporu Jemnice 4. brigády Pohraniční stráže Znojmo přesunuta do Vratěnína, kde byla postavena nová budova včetně veškerého zázemí, které čítá 5 objektů ( např.: garáže pro kolovou techniku, cvičiště pro psy,…) s rozlohou cca 15.000 m 2 . Tato rota zanikla až v roce 1991. Následně byl objekt využíván pohraniční polici až do roku 1997. Od roku 2007 do současnosti má tento objekt soukromého majitele a je opuštěný. Znojemská brigáda PS měla na tarost 173 550 m úseku státní hranice.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

DESATERO VELITELE LEHKÉHO OPEVNĚNÍ v roce 1938

1. Pozoruj svěřený úsek, pozoroval li-si něco podezřelého, hlas to hned svému veliteli a upozorni sousedy, pak nebudeš nikdy překvapen. Pozoruj též ostatní objekty.
2. Tvou hlavní zbraní jsou kulomety, dbej, aby si uměl ovládat tyto zbraně ty i tvoje osádka-využij každé volné chvíle k zdokonalení sebe i tvých podřízených v zacházení se zbraní. Kulomety udržuj v pořádku a čistotě. Masku měj vždy připravenou. 
3. Aby si nebyl překvapen v noci, za mlhy a za špatného počasí, musí tví pozorovatelé jít před objekt tam, kam nevidíš, ale tak, aby nebyli ohroženi palbou ostatních sousedů.(zakopat) 
4. Pamatuj, že jeden objekt chrání druhý a dodržuj proto kázeň, aby si nezpůsobil ztráty vlastním kamarádům a aby si sousedy vždy chránil. 
5. Kulomety musí být v klidu stále zaměřeny do hlavního směru.
6. Pamatuj, že při palbě kulometu musíš ihned uvést v činnost ventilátor, aby plyny tvořící se při střelbě neohrozily osádku. 
7. Pamatuj, na zastírání objektu a střílen. Prováděj úpravu terénu tak, jak ti velitel nařídil. 
8. Udržuj v objektu čistotu. Nezapomeň, že v něm musíš vydržet a čistotou předejdeš nemocem. 
9. Rozděl službu tak, aby každý z osádky měl možnost v klidu si odpočinout. Dobu odpočinku ať
    věnuje spánku, aby nasbíral nové síly pro boj. Věnuj péči stravování osádky a dbej, aby každý dostal teplou stravu, popřípadě zařiď ohřátí stravy. Nedovol, aby byla spotřebována záložní dávka, která je v objektu uložena pro stav nouze. 

10. Měj důvěru ve svůj objekt. Pamatuj, že mu dělostřelectvo neublíží. Jestliže jsi učinil všechny přípravy a zahájil včas palbu, zastavíš nepřítele a splníš svůj úkol. Objekt nesmíš v žádném případě opustit nebo vydat nepříteli. Pamatuj, že udržením objektu usnadníš ostatním kamarádům jejich úkol a že budeš jimi v případě obklíčení nepřítelem osvobozen.